17. PERNÍČKOVA CESTA DO VČELÍHO KRÁLOVSTVÍ

„Dědooo, vezmeš mě s sebou do včel?“ rozběhla se Emička za dědou a hodila se mu do náruče. „Jistě, počítám s tebou, už jsem ti nachystal oblečení. Podívej!“ řekl a ukázal směrem k pohovce, na které ležela dětská včelařská kombinéza, klobouk a rukavice. Toto krásné vybavení dostala Emička od prarodičů vloni a ještě nebyla příležitost jej použít. Až dnes.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 17. PERNÍČKOVA CESTA DO VČELÍHO KRÁLOVSTVÍ

16. JAHODOVÁ ZMRZLINA

„Proč dáváš do zmrzliny listí? To bude pro žížaly?“ zeptal se nechápavě králíček Kubíček, když Hanka do mixéru vhodila tří malé zelené lístky. Ta se zasmála a začala vysvětlovat...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 16. JAHODOVÁ ZMRZLINA

15. MIMINKO

Perníček Daníček poskakoval po parapetu a sledoval dědu. Moc se mu líbilo, jak zalévá kytky a zeleninu, ale ještě víc ho zaujalo zalévání trávníku. Děda zapíchl doprostřed dvorku rozprašovač, ze kterého stříkala voda do všech stran. Dokonce se po chvíli začal rozprašovač točit a voda prskala po celé zahradě! Vypadalo to jako cukrová bouře, akorát z vody. Babička si Daníčka všimla a přišla k němu. „Líbí se ti, jak to stříká, žejo?“ Daníček přikývl. „A víš, že v cukrárně máme také takový rozprašovač?“ zeptala se a tajemně na perníčka mrkla

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 15. MIMINKO

14. ČÁP V PERNÍČKOVĚ

„Babííí, babííí, přiletěl čáp!“ zaslechla Hanka Emiččin křik od branky. Sotva začínalo svítat, ale Hanka již byla vzhůru a chystala snídani. „Čáp?“ podivovala se. „Vždyť ti přiletěli z teplých krajů již před dvěma měsíci…“ říkala si sama pro sebe, když spěchala otevřít. „Jaký čáp, beruško? Už je přeci květen, čápi přilétají v březnu.“ „Ale neee,“ chytla se Emička pobaveně za hlavu. „K nám přiletěl čáp! To se tak říká, když se narodí miminko...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 14. ČÁP V PERNÍČKOVĚ

13. PERNÍČKOHOKEJISTÉ

Když hokej skončil, všichni šli spát a cukrárnu i celou vesničku pohltilo ticho jako děda sladký povidlový koláč. Kubíček ve svém ubrouskovém pelíšku zhluboka oddechoval, jen Daníček ne a ne usnout. Pořád se mu hlavou honili myšlenky bleskurychle jako bruslící hokejisté. Mantinely, přihrávky, střely, góly,… Rád by si to také vyzkoušel. Přemýšlel, přemýšlel až dostal nápad...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 13. PERNÍČKOHOKEJISTÉ

11. PERNÍKOVÉ SRDCE

Perníčkovem se znovu nesla vůně medu a skořice. Lidé pracující na zahrádkách se co chvíli zastavili, zavřeli oči a vdechovali vůni medových perníčků promíchanou s vůní rozkvetlých kvítků. Neuvěřitelná kombinace, dodávající obyvatelům městečka radost z probuzené přírody a pocit vánoční pohody zároveň. V cukrárně u babičky Hanky se totiž pekly srdíčka k blížícímu se svátku maminek...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 11. PERNÍKOVÉ SRDCE

10. SKOK O TYČINCE

„Co kdybychom si něco hezkého zazpívali, ty můj ptáčku štěbětáčku? Děda nám zahraje na houslích,“ mrkla jedním očkem na dědu, který právě ladil svůj oblíbený hudební nástroj. „A pak si upečeme perníkové tyčinky,“ dodala a koukla na perníčka Daníčka. Ten zbystřil, vyskočil na malé perníkové nožky a běžel po pultě k babičce. „Slyšel jsem dobře? Perníkové tyčinky? Co...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 10. SKOK O TYČINCE

9. KOLEDNÍCI

Na Velikonoční pondělí ráno se děda chystal koledovat k Emičce a její mamince. Perníček Daníček pochodoval kolem a přemýšlel, co bude dělat, když dnes Emička nepřijde. Má sice nového kamaráda, ale ten zatím nezná tolik zajímavých věcí a her. Nejraději by jen skákal, vyskakoval, poskakoval nebo něco přeskakoval. Babička koukala na Daníčka a pak dostala nápad! „Dědooo! Co kdybych ti na to koledování přibalila společníka?“ Děda se překvapeně zadíval na babičku a tuze se zamyslel… „Jakého pomocníka?“ zeptal se, když na nic nepřišel. „Přeci Daníčka!“ Řekla s úsměvem babička a děda koukal ještě překvapeněji. Zato Daníček zbystřil...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 9. KOLEDNÍCI

9. ŠIBAČI

Na Veľkonočný pondelok ráno sa dedko chystal šibať k Emičke a jej mamičke. Perníček Daníček pochodoval okolo a premýšľal, čo bude robiť, keď dnes Emička nepríde. Má síce nového kamaráta, ale ten zatiaľ nepozná toľko zaujímavých vecí a hier. Najradšej by len skákal, vyskakoval, poskakoval alebo niečo preskakoval. Babička pozerala na Daníčka a potom dostala nápad! "Dedkooo! Čo keby som ti na to šibanie pribalila spoločníka?" Dedko sa prekvapene zadíval na babičku a tuho sa zamyslel… „Akého pomocníka?“ spýtal sa, keď na nič neprišiel. „Predsa Daníčka!“ Povedala s úsmevom babička a dedko pozeral ešte prekvapenejšie. Zato Daníček zbystril...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 9. ŠIBAČI

8. KRÁLIČEK KUBÍČEK

Jar pootvárala všetky púčiky. Po krajine sa rozprestrela prekrásna zmes kvetinových vôní. Veľká noc prešľapovala v predsieni a v Hankinej cukrárni to voňalo vanilkou, citrónovou kôrou a hrozienkami. Upečené veľkonočné…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 8. KRÁLIČEK KUBÍČEK

7. PERNÍKOVÉ KRASLICE

Daníček je chvíli pozoroval a pak zkusil také nabrat máslo svou malou ručkou a mazat povrch formičky. Pro perníčka to bylo jako mazat obrovskou skluzavku. Sotva vylezl do půlky, podjely mu nohy a sklouzl se z formičky na stůl. „Zevnitř to šlo mnohem líp,“ rozčiloval se, když si foukal omlácená kolínka...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 7. PERNÍKOVÉ KRASLICE

7. MEDOVNÍKOVÉ KRASLICE

Pre medovníčka to bolo ako maslovať obrovskú šmykľavku. Sotva vyliezol do polovice, pošmykol sa a skĺzol z formičky na stôl. „Zvnútra to šlo oveľa lepšie,“ rozčuľoval sa, keď si fúkal obité kolienka...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 7. MEDOVNÍKOVÉ KRASLICE

6. PERNÍKULÁK

Další ráno přiběhla Emička do cukrárny ještě nadšenější než předchozí den. "Babi, co budeme dneska dělat?" vykřikla hned ve dveřích. „A kde je Daníček?“ zeptala se, když v rychlosti věšela čepici na věšák. Aniž by počkala na odpověď, rozběhla se k pultu. Tam seděl perníček Daníček...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 6. PERNÍKULÁK

6. MEDOVNÍKULIAK

Ďalšie ráno pribehla Emička do cukrárne ešte nadšenejšia ako predchádzajúci deň. "Babi, čo budeme dnes robiť?" vykríkla hneď vo dverách. „A kde je Daníček?“ spýtala sa, keď v rýchlosti vešala čiapku na vešiak. Bez toho, aby počkala na odpoveď, rozbehla sa k pultu. Tam sedel medovníček Daníček na kraji misky, jednu nožičku skrčenú, druhou pohupoval zo strany na stranu. "Dobré ráno, mladá dáma, už tu na teba hodnú chvíľu čakám! Zober si zásterku a šup-šup...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 6. MEDOVNÍKULIAK

5. PERNÍČEK DANÍČEK

Děda s Emičkou se vrátili z venku celí promrzlí. Když se převlékli a umyli ruce, na stole na ně již čekal voňavý teploučký čajík. Babička vnučku zabalila do chlupaté deky, aby se zahřála. Druhou deku podala dědovi a postavila na stůl talíř s bábovkou. „Tyyyjo, ta je ale pocukrovaná!“ žasla Emička. „Věru, hodně pocukrovaná,“ zvedl děda obočí od překvapení ...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 5. PERNÍČEK DANÍČEK

5. MEDOVNÍČEK DANÍČEK

„Teeeda, tá je ale pocukrovaná!“ žasla Emička. „Veru, veľmi pocukrovaná,“ zdvihol dedko obočie od prekvapenia a hodil nechápavý pohľad na Hanku. „Dnes cukroval Daníček!“ vyhlásila s úsmevom

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 5. MEDOVNÍČEK DANÍČEK

4. NEPOVEDENÁ POLEVA

„Tak a nyní už bychom se měly naobědvat, slyšíš jak ti kručí v bříšku? Jakoby ti tam hrál někdo na cimbálu,“ zasmála se Hanka. Emička ztichla a zkoumavě se zadívala na svoje bříško. Opravdu zaslechla nějaké zvuky. „Jen aby odsud nevyskočil zas nějaký perníček!“ vykřikla naléhavě. Daníček se zarazil...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 4. NEPOVEDENÁ POLEVA

4. NEVYDARENÁ POLEVA

"Tak a teraz už by sme sa mali naobedovať, počuješ ako ti škvŕka v brušku? Akoby ti tam hral niekto na cimbal," zasmiala sa Hanka. Emička stíchla a skúmavo sa zadívala na svoje bruško. Naozaj začula nejaké zvuky. „Len aby odtiaľ nevyskočil zas nejaký medovníček!“ vykríkla naliehavo. Daníček sa zarazil a...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 4. NEVYDARENÁ POLEVA

3. KOUZELNÉ PERNÍČKY

Emička znovu nandala všechny potřebné přísady do mísy. Tentokrát se naplno soustředila, aby dala všeho potřebné množství. Babička stála u ní a těšila se, jak vnučce to pečení jde. Představovala si, jak jim práce půjde od ruky až bude Emička větší...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 3. KOUZELNÉ PERNÍČKY