15. MIMINKO

Perníček Daníček poskakoval po parapetu a sledoval dědu. Moc se mu líbilo, jak zalévá kytky a zeleninu, ale ještě víc ho zaujalo zalévání trávníku. Děda zapíchl doprostřed dvorku rozprašovač, ze kterého stříkala voda do všech stran. Dokonce se po chvíli začal rozprašovač točit a voda prskala po celé zahradě! Vypadalo to jako cukrová bouře, akorát z vody. Babička si Daníčka všimla a přišla k němu. „Líbí se ti, jak to stříká, žejo?“ Daníček přikývl. „A víš, že v cukrárně máme také takový rozprašovač?“ zeptala se a tajemně na perníčka mrkla

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 15. MIMINKO

14. ČÁP V PERNÍČKOVĚ

„Babííí, babííí, přiletěl čáp!“ zaslechla Hanka Emiččin křik od branky. Sotva začínalo svítat, ale Hanka již byla vzhůru a chystala snídani. „Čáp?“ podivovala se. „Vždyť ti přiletěli z teplých krajů již před dvěma měsíci…“ říkala si sama pro sebe, když spěchala otevřít. „Jaký čáp, beruško? Už je přeci květen, čápi přilétají v březnu.“ „Ale neee,“ chytla se Emička pobaveně za hlavu. „K nám přiletěl čáp! To se tak říká, když se narodí miminko...

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 14. ČÁP V PERNÍČKOVĚ